Zdanění příjmů z Airbnb jako příjmů z podnikatelské činnosti
25. 9. 2021
Městský soud v Praze nedávno vnesl světlo do způsobu zdanění příjmů z pronájmu přes digitální platformu Airbnb. Příjmy z této činnosti budou posuzovány jako příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů a nikoliv jako příjmy z pronájmu, které spadají pod §9 stejného zákona.
Městský soud se soustředil zejména na to, zda poskytnutí pronájmu přes Airbnb je ubytováním či pronájmem. Aby mohlo jít o pronájem, musely by být uspokojeny bytové potřeby nájemce, které toliko nespočívají v pouhém přenocování, ale zahrnují celý komplex zajišťování potřeb člověka v materiální i duševní rovině (viz nález Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2001, sp. zn. II. ÚS 544/2000). Tuto komplexnost však platforma Airbnb neumožňuje, a proto ji lze klasifikovat pouze jako ubytovací službu dle § 2326 občanského zákoníku.
Toto vymezení je důležité nejen v soukromoprávní rovině (viz výše vymezení v občanském zákoníku), ale i v rovině veřejnoprávní, neboť toto posouzení má dopad i na živnostenský zákon (potřebu živnostenského oprávnění) a zákon o daních z příjmů (resp. způsob zdanění příjmů).
Městský soud dále stanovil, že není důležité, jak je nájem vymezen, v tomto případě jako tzv. „holý nájem“, ale že záleží spíše ve způsobu provádění této činnosti, tedy že jde o pravidelnou činnost na krátkou nebo předem vymezenou přechodnou dobu a je poskytována lidem, kteří nehledají uspokojení bytové potřeby, ale potřeby ubytování. Přičemž způsob inzerce, časové omezení ubytování, cena kalkulovaná za den/týden, případný úklid a neprovádění běžné údržby nelze shledat podle soudu jako naplnění účelu nájmu.
Je třeba dodat, že díky četnosti plateb (138 plateb za 8 měsíců) byly naplněny znaky podnikatele dle § 420 občanského zákoníku, zejména prvek soustavnosti.
Z výše uvedeného můžeme konstatovat, že digitální platforma Airbnb není krátkodobým pronájmem, ale ubytovací službou, neboť nenaplňuje potřeby bydlení v celé své šíři. Finanční správa toto stanovisko vyslovila již v minulosti v Informaci k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb (Airbnb a další) – viz odkaz níže – nyní však můžeme říci, že jí soud dal svým rozhodnutím za pravdu.
Zdroj:
rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 2021, č.j. 6 Af 20/2020- 28
Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb
Městský soud se soustředil zejména na to, zda poskytnutí pronájmu přes Airbnb je ubytováním či pronájmem. Aby mohlo jít o pronájem, musely by být uspokojeny bytové potřeby nájemce, které toliko nespočívají v pouhém přenocování, ale zahrnují celý komplex zajišťování potřeb člověka v materiální i duševní rovině (viz nález Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2001, sp. zn. II. ÚS 544/2000). Tuto komplexnost však platforma Airbnb neumožňuje, a proto ji lze klasifikovat pouze jako ubytovací službu dle § 2326 občanského zákoníku.
Toto vymezení je důležité nejen v soukromoprávní rovině (viz výše vymezení v občanském zákoníku), ale i v rovině veřejnoprávní, neboť toto posouzení má dopad i na živnostenský zákon (potřebu živnostenského oprávnění) a zákon o daních z příjmů (resp. způsob zdanění příjmů).
Městský soud dále stanovil, že není důležité, jak je nájem vymezen, v tomto případě jako tzv. „holý nájem“, ale že záleží spíše ve způsobu provádění této činnosti, tedy že jde o pravidelnou činnost na krátkou nebo předem vymezenou přechodnou dobu a je poskytována lidem, kteří nehledají uspokojení bytové potřeby, ale potřeby ubytování. Přičemž způsob inzerce, časové omezení ubytování, cena kalkulovaná za den/týden, případný úklid a neprovádění běžné údržby nelze shledat podle soudu jako naplnění účelu nájmu.
Je třeba dodat, že díky četnosti plateb (138 plateb za 8 měsíců) byly naplněny znaky podnikatele dle § 420 občanského zákoníku, zejména prvek soustavnosti.
Z výše uvedeného můžeme konstatovat, že digitální platforma Airbnb není krátkodobým pronájmem, ale ubytovací službou, neboť nenaplňuje potřeby bydlení v celé své šíři. Finanční správa toto stanovisko vyslovila již v minulosti v Informaci k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb (Airbnb a další) – viz odkaz níže – nyní však můžeme říci, že jí soud dal svým rozhodnutím za pravdu.
Zdroj:
rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 2021, č.j. 6 Af 20/2020- 28
Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb