K aplikaci testu insolvence

Test insolvence je jedním z nástrojů, který slouží k ochraně obchodní korporace, jejích věřitelů či jiných osob majících v korporaci oprávněný zájem. Sestává z rozvahového testu a testu likvidity.

Doslovná povinnost aplikace testu insolvence vyplývá pouze z § 40 zákona o obchodních korporacích (dále jen ZOK) v rámci distribuce majetku společnosti, avšak ZOK předpokládá jeho užití i v rámci běžné podnikatelské činnosti, a to v rámci povinnosti statutárního orgánu odvracet úpadek společnosti. Statutární orgán má povinnost aplikovat test insolvence v následujících případech:

1. Při rozhodování o výplatě zisku, jiných vlastních zdrojů nebo záloh na výplatu zisku, pokud by si tím společnost přivodila úpadek dle § 40 ZOK. Úpadkem se v tomto případě rozumí předlužení, jak je definováno v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, známého jako insolvenční zákon. V tomto případě se primárně aplikuje test likvidity a podpůrně rozvahový test. Je-li distribuce majetku podle výsledku testu likvidity legální, nemusí tomu tak již být u rozvahového testu.
2. Pokud je společnost na pokraji platební neschopnosti a hrozí jí úpadek. Z § 62 ZOK vyplývá, že statutární orgán má povinnost odvracet byť i jen hrozící úpadek. Aby takto mohl činit, musí být informován a vědět o případných rizicích vzniku platební neschopnosti. S péčí řádného hospodáře pak musí učinit vše potřebné a rozumně předpokládatelné k jeho odvrácení.
3. Pokud společnost prohlásila úpadek a v následném insolvenčním řízení se prokazuje jeho řádná aplikace. V případě, že by byl test insolvence aplikován chybně nebo dokonce vůbec nebyl použit statutárním orgánem v rámci postupu péče řádného hospodáře, může soud dle § 63 ZOK člena statutárního orgánu vyloučit, a to i bez návrhu, prokáže-li vazbu mezi úpadkem a jednáním dotčeného člena statutárního orgánu.
4. Při ručení člena orgánu obchodní korporace v úpadku. Dle § 68 ZOK má statutární orgán povinnost učinit vše potřebné k odvrácení hrozícího úpadku a postupovat s péčí řádného hospodáře, tj. opět aplikovat test insolvence.

Z výše uvedeného lze dovodit, že soustavná aplikace testu insolvence je nástrojem pro výkon funkce člena statutárního orgánu s péčí řádného hospodáře. Dochází k reálnému naplnění povinnosti odvrácení potenciálního rizika úpadku společnosti. Statutární orgán může aplikací testu insolvence včas rozpoznat nebezpečí spojená s rizikovými obchody a obdobnými transakcemi, kdy by společnosti mohl přivodit byť hrozící úpadek.