Nová definice technického zhodnocení pro účely účetnictví

Vyhláška č. 500/2002 Sb. obsahuje od 1.1.2014 samostatnou účetní definici technického zhodnocení. Do konce roku 2013 se v účetnictví vycházelo z vymezení ustanovení zákona o dani z příjmu. Obsahové vymezení je totožné, rozdíl je v hodnotovém kritériu, resp. stanovení hodnotové hranice ve stejné výši, jakou používá účetní jednotka pro zařazení majetku do užívání. Tato nová účetní definice povede v mnoha případech k rozdílům mezi účetním a daňovým zachycením technického zhodnocení a může vyvolat zvýšenou administrativní zátěž (viz §47 odst.3 vyhlášky). Pokud si tedy účetní jednotka stanoví hodnotovou hranici pro zařazení majetku do užívání odlišně od hranice stanovené zákonem o dani z příjmů, bude situace následující: U dlouhodobého hmotného movitého majetku bude docházet k rozdílům v daňovém a účetním zachycení technického zhodnocení v případě, kdy si účetní jednotka stanoví limit ocenění pro vykázání dlouhodobého hmotného movitého majetku jako dlouhodobého majetku v částce nižší než je 40 000 Kč. U dlouhodobého nehmotného majetku rozdíly vzniknou vždy, neboť pro něj zákon o dani z příjmu stanoví hranici vstupní ceny na 60 000 Kč, pro jeho technické zhodnocení jen 40 000 Kč.