Změny v Zákoně o účetnictví od 1. 1. 2024
28. 1. 2024
Významné změny v účetnictví měly být do českých účetních předpisů implementovány až s přijetím nového Zákona o účetnictví. Nicméně v rámci zákona č. 349/2023 Sb., tzv. konsolidačního balíčku, byly do Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZOU), promítnuty změny účinné již k 1.1.2024. Jedná se např. o možnost vedení účetnictví v jiné než české měně (tzv. funkční měně), nové stanovení výše čistého obratu a další dvě změny týkající se pouze velkých firem, které budou nově sestavovat Zprávu o daních z příjmů a Zprávu o udržitelnosti.
Definice funkční měny účetnictví (§ 24a ZOÚ) připouští pro vedení účetnictví použít vedle české měny jinou měnu, pokud je funkční měnou účetní jednotky a jedná se o euro, americký dolar nebo britskou libru. Pro posouzení, zda se jedná o funkční měnu, jsou relevantní kritéria, která lze nalézt v IAS 21. Funkční měna musí být měnou primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka uskutečňuje většinu svých hospodářských aktivit (podíl transakcí účetní jednotky provedených v dané měně musí být vyšší než 50 %), a to nejen v předchozích obdobích, ale též v obdobích následujících.
Funkční měna je prozatím určena pouze pro právnické osoby a samotný přechod na funkční měnu nepodléhá oznamovací povinnosti. V souvislosti s funkční měnou je však nutné poukázat na fakt, že přechod je nevratný, ledaže by daná měna přestala být funkční měnou, nebo došlo ke změně primárního ekonomického prostředí. Novela zákona o daních z příjmů zatím neobsahuje žádné specifické ustanovení, které by se věnovalo úpravě základu daně z titulu přechodu na funkční měnu. Povinnost podávat daňové přiznání v českých korunách stále trvá, stejně tak jako povinnost sestavení přiznání k dani z přidané hodnoty a souvisejícího kontrolního hlášení výhradně v české měně.
Čistý obrat (§ 1d ZOU) se bude nově stanovovat ve výši výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytnutých služeb za účetní období, tj. z aktivit, na kterých je obchodní model účetní jednotky založen. Tato definice vychází z prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví pro podnikatele č. 500/2002 Sb., která byla upravena Vyhláškou č. 443/2023 Sb. Při určování čistého obratu se bude přihlížet zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí a k charakteru činnosti účetní jednotky. Naopak se nebude přihlížet k tomu, ve které položce výkazu zisku a ztráty je výnos vykazován. Z výše uvedeného vyplývá, že nebude stačit sledování obratu pouze na účtech účtové skupiny 60, ale účetní jednotka bude muset pro účely zjištění čistého obratu uvažovat všechny relevantní výnosové účty. Čistý obrat bude nadále kritériem pro určení kategorizace účetní jednotky, a tedy též pro posouzení splnění jednoho z kritérií pro povinný audit.
Zpráva o daních z příjmů (§ 32m ZOÚ) a Zpráva o udržitelnosti (§ 21 ZOÚ, § 32f ZOÚ) jsou povinnostmi týkajícími se především velkých společností. Zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje samostatná účetní jednotka, která je obchodní společností a má v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu a její roční úhrn čistého obratu dosáhne ve dvou po sobě jdoucích obdobích výše 19 000 000 000 Kč. Tato zpráva bude vyhotovována až za účetní období, které započne po 22. 6. 2024.
Od roku 2024 se pro velké podniky a obchodní společnosti s více než 500 zaměstnanci stává klíčovou povinností zpracování zprávy o udržitelnosti v souladu s novými pravidly směrnice CSRD, která zavádí podrobnější požadavky na zveřejňování informací týkajících se otázek udržitelnosti v oblasti environmentální, sociální, lidských práv a také v oblasti řízení podniků.
Další změny nastaly také v obsahu účtu Jiný výsledek hospodaření minulých let, který bude nově obsahovat rozdíly z přechodu na měnu účetnictví, což jsou rozdíly ve výsledku hospodaření vzniklé z přepočtu rozvahy a výkazu zisku a ztráty postupem dle § 15a Vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Podléhá-li účetní jednotka dorovnávací dani, nebude tato daň promítnuta do výpočtu odložené daně. V příloze v účetní závěrce účetní jednotka, poplatník dorovnávacích daní, uvede částku nákladu na splatnou daň připadající na dorovnávací daň a také popis a vyčíslení dopadů dorovnávací daně na účetní jednotku (§ 39, § 59 Vyhlášky č. 500/2002 Sb.).
Zdroje:
Vyhláška č. 500/2002 Sb.
Vyhláška č. 443/2023 Sb.
Zákon č. 563/1991 Sb.
Zákon č. 349/2023 Sb.
IAS 21
Směrnice CSRD
Definice funkční měny účetnictví (§ 24a ZOÚ) připouští pro vedení účetnictví použít vedle české měny jinou měnu, pokud je funkční měnou účetní jednotky a jedná se o euro, americký dolar nebo britskou libru. Pro posouzení, zda se jedná o funkční měnu, jsou relevantní kritéria, která lze nalézt v IAS 21. Funkční měna musí být měnou primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka uskutečňuje většinu svých hospodářských aktivit (podíl transakcí účetní jednotky provedených v dané měně musí být vyšší než 50 %), a to nejen v předchozích obdobích, ale též v obdobích následujících.
Funkční měna je prozatím určena pouze pro právnické osoby a samotný přechod na funkční měnu nepodléhá oznamovací povinnosti. V souvislosti s funkční měnou je však nutné poukázat na fakt, že přechod je nevratný, ledaže by daná měna přestala být funkční měnou, nebo došlo ke změně primárního ekonomického prostředí. Novela zákona o daních z příjmů zatím neobsahuje žádné specifické ustanovení, které by se věnovalo úpravě základu daně z titulu přechodu na funkční měnu. Povinnost podávat daňové přiznání v českých korunách stále trvá, stejně tak jako povinnost sestavení přiznání k dani z přidané hodnoty a souvisejícího kontrolního hlášení výhradně v české měně.
Čistý obrat (§ 1d ZOU) se bude nově stanovovat ve výši výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytnutých služeb za účetní období, tj. z aktivit, na kterých je obchodní model účetní jednotky založen. Tato definice vychází z prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví pro podnikatele č. 500/2002 Sb., která byla upravena Vyhláškou č. 443/2023 Sb. Při určování čistého obratu se bude přihlížet zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí a k charakteru činnosti účetní jednotky. Naopak se nebude přihlížet k tomu, ve které položce výkazu zisku a ztráty je výnos vykazován. Z výše uvedeného vyplývá, že nebude stačit sledování obratu pouze na účtech účtové skupiny 60, ale účetní jednotka bude muset pro účely zjištění čistého obratu uvažovat všechny relevantní výnosové účty. Čistý obrat bude nadále kritériem pro určení kategorizace účetní jednotky, a tedy též pro posouzení splnění jednoho z kritérií pro povinný audit.
Zpráva o daních z příjmů (§ 32m ZOÚ) a Zpráva o udržitelnosti (§ 21 ZOÚ, § 32f ZOÚ) jsou povinnostmi týkajícími se především velkých společností. Zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje samostatná účetní jednotka, která je obchodní společností a má v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu a její roční úhrn čistého obratu dosáhne ve dvou po sobě jdoucích obdobích výše 19 000 000 000 Kč. Tato zpráva bude vyhotovována až za účetní období, které započne po 22. 6. 2024.
Od roku 2024 se pro velké podniky a obchodní společnosti s více než 500 zaměstnanci stává klíčovou povinností zpracování zprávy o udržitelnosti v souladu s novými pravidly směrnice CSRD, která zavádí podrobnější požadavky na zveřejňování informací týkajících se otázek udržitelnosti v oblasti environmentální, sociální, lidských práv a také v oblasti řízení podniků.
Další změny nastaly také v obsahu účtu Jiný výsledek hospodaření minulých let, který bude nově obsahovat rozdíly z přechodu na měnu účetnictví, což jsou rozdíly ve výsledku hospodaření vzniklé z přepočtu rozvahy a výkazu zisku a ztráty postupem dle § 15a Vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Podléhá-li účetní jednotka dorovnávací dani, nebude tato daň promítnuta do výpočtu odložené daně. V příloze v účetní závěrce účetní jednotka, poplatník dorovnávacích daní, uvede částku nákladu na splatnou daň připadající na dorovnávací daň a také popis a vyčíslení dopadů dorovnávací daně na účetní jednotku (§ 39, § 59 Vyhlášky č. 500/2002 Sb.).
Zdroje:
Vyhláška č. 500/2002 Sb.
Vyhláška č. 443/2023 Sb.
Zákon č. 563/1991 Sb.
Zákon č. 349/2023 Sb.
IAS 21
Směrnice CSRD