Stanovisko Nejvyššího soudu k některým sporným otázkám zákona o obchodních korporacích

První bod stanoviska se zabývá situací, kdy se společnost nepodřídila zákonu o obchodních korporacích jako celku dle § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále také jen „ZOK“), ale chce využívat institutů tohoto zákona změnou společenské smlouvy. Nejvyšší soud dovodil, že i společnost nepodřízená ZOK může mimo jiné ve společenské smlouvě připustit vznik různých druhů podílů a upravit práva a povinnosti s nimi spojená, stejně jako mohou určit, že podíl bude představován kmenovým listem, či připustit, že společník může vlastnit více podílů (§ 32 odst. 1, § 135 odst. 2 ZOK.; učiní-li tak, nedochází v případě nabytí dalšího podílu společníkem ke zvýšení stávajícího podílu společníka, jako je tomu v případě, že společenská smlouva mnohost podílů nepřipouští).

S ohledem na možnost vzniku různých podílů říká další bod stanoviska, že údaj o druhu podílu se do obchodního rejstříku nezapisuje, pokud společenská smlouva společnosti s ručením omezeným nepřipouští vznik různých podílů (§ 135 a 136, ZOK a §48 odst. 1, písm. j) zákona č. 304/2014, o veřejných rejstřících, dále také jen „ZVR“). Stejný závěr se uplatní i pro zápis údaje o vydání kmenového listu a zápis druhu akcií podle §25 odst. 1, písm. k) resp. § 48 odst. 1 písm. k) ZVR.

V třetím bodě nejvyšší soud potvrdil, že pokud je zapotřebí souhlasu valné hromady společnosti s ručením omezeným k převodu podílu na osobu, která není společníkem, není napříště zapotřebí, aby byl ve formě notářského zápisu, neboť se nejedná o zákonem požadovanou formu ani o změnu společenské smlouvy. Ke změně společenské smlouvy dojde až samotným převedením podílu a nikoliv usnesením valné hromady. V případě převodu podílu jediného společníka společnosti pak není zapotřebí ani souhlasu valné hromady, jelikož se implicitně dovozuje, že souhlas je součástí převodní smlouvy. Ačkoliv to zákon výslovně nestanoví, nejvyšší soud potvrdil, že podpisy na zástavní smlouvě i na smlouvě o převodu podílu, který není představován kmenovým listem, musí být úředně ověřeny, čímž sjednotil značně roztříštěnou praxi rejstříkových soudů. Z komentáře k tomuto ustanovení dokonce vyplývá, že nedodržení písemné formy s úředně ověřenými podpisy může vést až k neplatnosti takové smlouvy. Závěrečný bod stanoviska říká, že statutárním ředitelem akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury může být i předseda její jednočlenné správní rady, stejně tak i člen kolektivní správní rady. I přesto, že spojení více funkcí v osobě jednoho člověka omezuje kontrolní funkce správní rady, zákon takovou možnost připouští a třetí osoby jsou o tom informovány zápisem do obchodního rejstříku.

Zdroj: www.nsoud.cz , http://www.epravo.cz/top/clanky/k-nedavnemu-stanovisku-nejvyssiho-soudu-ohledne-nekterych-spornych-otazek-zakona-o-obchodnich-korporacich-100281.html